.png)
Proč je tak důležité být přítomný a všímavý?
Nejde jen o to si vědomě užívat přítomný okamžik, a tím pádem prožít svůj život naplno, ale o něco mnohem významnějšího.
Jen bdělou všímavostí jsme schopni rozpoznat své postoje, chování a návyky, které nám škodí. A ještě mnohem víc.
Můžeme si všimnout, když například své záměry a rozhodnutí tvoříme z pozice našeho zranění z minulosti.
Mohli bychom tak snadno někomu naletět nebo jinak jednat proti sobě.
Neustálá pozornost k sobě nás znovu spojuje se svou podstatou a s vnitřním vedením.
Všímavostí k tělu a ke svým pocitům jsme vždy ve spojení s tím, kde nám je dobře a kde ne.
Co zrovna tělo potřebuje, respektovat únavu a nedojít třeba k vyhoření.
Je toho velmi mnoho, co nám může všímavost přinést a od čeho nás může uchránit,
ale vždy zkvalitňuje naši spokojenost v životě.
---
Pozorování a všímavost se na první pohled zdá jako dva skoro totožné pojmy. Ale je v nich jistý rozdíl.
Při POZOROVÁNÍ neboli „bytí v roli pozorovatele“ máme tendenci trochu
odosobněně pozorovat vnější dění a soustředit se především na zrakový vjem.
Kdežto slovo VŠÍMAVOST nás vybízí k větší vnímavosti života jako celku. Jde o vědomé prožívání sebe a skutečnosti.
Můžeme se více soustředit a postřehnout naše zažité vzorce chování, jak nám zrovna je v těle nebo jestli nám momentální činnost dělá radost.
Nejde o to, jaké slovo použijeme, ale aby bylo dosaženo kýženého výsledku vědomého prožívání přítomnosti a všímání si i našich myšlenek,
emocí a instinktů. S bdělou pozorností se lépe řeší běžné situace během dne. Ale také se nám snadněji odhalí naše potlačované pocity,
pravý záměr cílů, důvody obav, opakující se mechanismy, tělesné symptomy nebo vedení intuice. Prostě celkové spojení se sebou i se světem.
A pro celistvost a hlubší propojení se svou podstatou je nejdůležitější bdělá, láskyplná pozornost obrácená do nitra na pocit Já.
