JAK SE OSVOBODIT OD PROGRAMŮ MYSLI

jak-se-osvobodit-od-programu-mysli

 

 

Přítomnost je čistá a neutrální. Sama v sobě obsahuje klidnou blaženost z bytí.

 

Proč se ale někdy cítíme tak špatně?

Vnímáme svůj život a díváme se na něj přes filtr svého malého já. A v tom filtru jsou často obsažena nezpracovaná témata a mentální programy. Také traumata z dětství, různé strachy nebo třeba jen obyčejná nespokojenost.

Co je naším vnitřním obsahem, to si přes tento filtr promítáme do vnějšího světa, do našeho příběhu.

 

 

Sníme takový sen, kterému věříme.

 

 

Když věříme, že je život těžký, tak bude těžký. Jestli vidíme svět jako nepřátelský, tak se bude jako nepřátelský jevit. Pokud máme nedostatek lásky k sobě, tak lásku budeme marně hledat. A pokud v sobě máme například potlačený vztek, tak se budou dít takové události, které na tento hněv budou poukazovat a tím ho z nás vytahovat.

Jsou to jen malé příklady, ale všechny tyto mentální koncepty nebo potlačené emoce nám způsobují utrpení.

 

 

afirmace

 

 

 

Jak si vyčistit obsah z našeho podvědomí?

Z mé zkušenosti se lidem projevují dva typy zatížení. Jedno je na mentální úrovni, kde člověka ovlivňují převzaté vzorce chování a myšlení. Je to vytvořený obraz o sobě a o světě, kterému jsme uvěřili. Druhé je na úrovni emoční a pocitové, vzniklé z traumat.

 

Jsou různé terapeutické metody, ale existuje také jedna celkem jednoduchá a přímá cesta pro obě varianty. Je to bdělá pozornost. Nyní podrobněji vysvětlím, jak na to. 

 

 

1. Programy mysli

V dětství jsme prošli „naprogramováním“ naší mysli. Dostali jsme vzorce chování od rodiny a později ze školského systému a vůbec ze společnosti. Nasakovali jsme informace jako houba. Časem jsme se s nimi natolik ztotožnili, že je nyní považujeme za své já, za svou osobnost.

 

Velké množství vzorců chování jsou dobrá a naučili jsme se řadu nám prospěšných a vhodných návyků a dovedností. Ale také jsme mohli být obětí kritiky nebo manipulace, které nám braly svobodu. Nebo jsme převzali negativní pohled na svět a návyk stěžování si. Neustálou kontrolou jsme mohli přijít o vlastní samostatnost a hodnotu. Slyšeli jsme názory, které si máme myslet o sobě, o lidech, o penězích, o zdraví, o úspěchu… Je toho nekonečná řada.

Dodnes nám pak znějí v hlavě naučené myšlenky vnitřního tyrana, kritika nebo sabotéra. Považujeme je za vlastní a sami sebe dokola zaklínáme tímto směrem.

Ale pokud to nezměníme, tak se v životě nic nezmění a půjde to stále stejným způsobem.

Problém je, že si těchto myšlenek a vnitřních postojů často nejsme vůbec vědomi.

 

 

JAK JE ODHALIT

Pečlivou pozorností k myšlenkám, které nás napadají. Někdy nemusí jít jen o slovní vyjádření, ale jen o určitý pocit nebo postoj. Některé myšlenky se projevují jako vnitřní hlas, jiné mají vizuální podobu.

 

Pozoruj své myšlenky a uvědomuj si je. Nejsi to ty, ale myšlenky, které přicházejí a zase odcházejí. Všimni si jaké jsou a který obsah se často opakuje. Nespěchej na sebe a pomalu si osvoj dovednost být přítomný a plně vnímat, co se odehrává v tvé hlavě. Určitě si časem všimneš, jaké neprospěšné názory a postoje ti tam běhají. Rozhodni se již nepodporovat ty, které ti ubližují a nedávej jim pozornost. Budou samy postupně slábnout, protože je uvidíš. A kdo by si vědomě škodil? To snad ani nejde.

 

Možná budeš i překvapený, které obsahy tam najdeš a bude ti najednou dávat smysl, proč se některé neúspěchy a propady ve tvém životě odehrávají.

S laskavostí k sobě vše bez násilí vnímej a nezlob se na sebe, když ti to nepůjde hned. Postupně se tato nevhodná schémata rozpustí a nahradí je tvoje vlastní autenticita.

 

 

2. Emoční náboj

Dalším obsahem, který má vliv na klidné prožívání života je nevybitý emoční náboj, který u sebe nosíme, ale nejsme si ho vědomi. Ten se pak zrcadlí do příběhu, aby se mohl ventilovat a my si přitahujeme do života další nepříjemnosti.

Většina menších i větších traumat vzniká v raném dětství. Tenkrát se vytvořily určité emoce a pocity, které byly potlačeny a vytvořily blok. Buď nebylo možné je plně prožít, nebo byly příliš silné a vytvořily v nás hluboký otisk.

 

JAK S TÍM PRACOVAT

Buď pozorný ke všem pocitům a emocím, které vznikají v přítomnosti. Neutíkej od nich, ale věnuj se jim. Nemusíš se brodit minulostí, tam pátrat a vyhledávat bloky a zranění, ale pracovat obyčejně s tím, co přítomnost sama přináší.

 

Když přijde třeba i bezdůvodný smutek, tak se nesnaž být pozitivní, ale jen ho vnímej, buď s ním. U emocí je dobré naučit se empatii a soucitu k sobě, ale nejde o sebelítost ani pocit oběti, protože ani tyto emoce a pocity nejsi ty. Neztotožňuj se s nimi, jen je pozoruj a dovol jim být.

Jindy v tobě vyvolá emoce nějaký člověk nebo událost. Může přijít pláč, hněv, cokoliv. Dej si pro sebe čas a opět se tomu, co se objevilo nebraň, ale věnuj.

Není potřeba je pochopit hlavou. Jsme v oblasti emocí. Možná se ti sama vynoří vzpomínka na událost z dětství, kdy jsi prožíval něco podobného. Ale měj na paměti, že si to zpracováváš nyní u sebe a vypouštíš emoční náboj. Člověk, který ti v současnosti emoci vytahuje, ti jen ti pomáhá si ji uvědomit. Nemusíš si to vyrovnat s ním, ale sám v sobě.

 

Pokud se na to budeš cítit, tak se neboj jít až na dno. Když dojdeš na dno, tak dojde k obratu. Buď se smutek změní na vztek a ty se konečně pořádně naštveš. Nebo se hněv změní na pláč a ty se konečně uvolníš. Často se najednou rozhostí naprostý klid a nebude po emoci ani stopy. Nic od toho neočekávej, ale experimentuj a zkoušej si to, co ti nejlépe funguje.

 

Princip je jednoduchý. Uvědomit si co se děje, nechat projít emoci, která se s tím pojí. Případně vnímat pocit v těle a nechat odejít. Dál tomu nedávat pozornost. Některé záležitosti jdou hned, jiné trvají nějakou chvíli. Nesnažíme se nic odstraňovat, ale s lehkostí odprožít a uvolnit se. Jde o to najít si ten mechanismus a pak už to půjde automaticky.

 

 

Citát

 

 

Když se rozhodneš dávat si pozornost, tak se sám nastartuje samoléčebný proces a povede tě tou nejlepší cestou pro tebe a bude se postupně a bezpečně dávkovat.

 

Někdy to není lehké, často to bolí, ale ber to jako procházku temným lesem svého podvědomí. Strašidla nejsou skutečná, ale jen v tvé hlavě. Přemůžeš je tím, že je uvidíš a přestaneš se jich bát. Tím si vyčistíš svůj prostor a na konci tohoto tunelu je světlo v podobě kvalitnějšího života. A toto osvobození, stojí za to.

Shoď je ze sebe, jako se strom zbavuje starého listí. A už je nezvedej. Nech vyrůst své nové vize a přání.

 

 

O vědomém pozorování života se více dočteš v článku Proč je dobré být v bdělé pozornosti.

 

 

Článek si můžete také poslechnout zde na mém YouTube kanálu: 

 

Přihlaste se k odběru, ať vám nic neunikne ODBĚR KANÁLU

 

 

Přeji ti blažené bytí

Monika

 

 

Pomohl ti článek? Sdílej ho s ostatními. Za jeho šíření ti děkuji.

Chceš si raději projít vědomým osvobozením od programů se mnou? Objednej se na Konzultaci.

 


 

  Monika-Micajova

Monika Micajová

Provádím na cestě k vnitřnímu klidu a vyjasnění životních situací. Věnuji se poradenství Feng Shui pro útulný domov.

Pomáhám rozvíjet zdravý vztah k sobě, aby mohl život volně proudit s lehkostí a radostí.

Inspiruji, motivuji, tvořím a sdílím vlastní zkušenosti.

Více o autorce →

 

web-m   fb-m   ig-m   yt-ikona

 


 

nnnn

Zpět do obchodu