O knize

Poutníkova cesta a genius loci


Jak to začalo?

Na podzim roku 2016 jsem vnímala silný tlak, že je potřeba něco udělat. Zpočátku nebylo patrné o co jde, ale tlak zesiloval. Do té doby chodilo velké množství knih a já četla, ale najednou to nešlo. Cítila jsem se zahlcena a vnímala to na psychické i fyzické úrovni. Nemohla jsem se už na žádnou knihu ani podívat.

Stále přicházela série snů a vizí. Otevřel se přede mnou zvláštní svět. Tuto knihu jsem vlastně začala psát na základě snu. Určil dokonce datum, kdy mám začít a kdy má být hotova (začátkem léta se mělo narodit "dítě").

Sedla jsem k počítači a netušila, o co půjde. Ale sepisovala jsem poctivě každý den příběh, který se mi před očima odvíjel. Cítila jsem k termínu zodpovědnost a měla obavy, že to nemohu do léta stihnout. Ale to jsem netušila, že v tu dobu bude již "dítě" skutečně na světě. Ale to předbíhám...

Sny a vhledy mne doprovázely a vedly po celou dobu psaní. Vše jsem si prožila na vlastní kůži, leckdy to nebylo jednoduché, ale jindy zase velice zábavné. Zážitek to byl intenzivní a inspirace proudila lehce a neustále. Zajímavé je, že jakmile jsem dopsala a dokončila korektury, tak vše utichlo a kontakt přestal fungovat. Odpojení bylo naráz a pár dní jsem to odnesla bolestí hlavy.

Přesně na Vánoce jsme vytiskli domácí "samizdat".


A kdy to asi doopravdy začalo?

Bylo to před třemi lety. Pracovala jsem s lidmi při individuálních terapiích a vedla meditační skupiny. Zrovna když končil jeden cyklus meditací, tak jsem se jednoho rána probudila a vnímání hry, které říkáme realita, se rozpustilo a bylo možno nahlédnout na Skutečnost. Přímý zážitek toho, o čem dnes mluví kvantová fyzika a již dávno před ní filozofie východu, mě naprosto rozesmál. Vše je jinak, než se nám jeví. Podobných vnorů následovalo několik a nešlo se přestat smát. Jde opravdu o podařený vtip vesmíru.

Chvíli nato, jsme se přestěhovali jen o kousek dál, ale můj život se změnil. Byla jsem jaksi odstavena "do ticha pouště" a poznávala nové rozměry života. Do toho onemocněla máma a za těžkých okolností odešla ze světa. Hranice mezi světem živých a mrtvých se narušila a já byla jednou nohou tu a druhou tam. Toto období mne provedlo velice zajímavou zkušenosti a bohatým vnitřním světem.


A co bylo dál?

Když bylo naplněno, tak jsme se znovu stěhovali a opět jen o pár ulic dál. V novém bytě jsem tedy začala psát v podstatě o mých vlastních zkušenostech v symbolických obrazech, které mi spontánně chodily. Tak vznikla, původně neplánovaně, tato knížka. Začátkem roku 2017 jsem našla výborného nakladatele a vše šlo velice rychle, takže kniha bude na světě opravdu podle informace ze snu.


Věřím, že když se čtenář prokouše počáteční těžší částí, tak ho příběh zaujme a získá něco z náboje mezi řádky. A třeba se v tom najde a pomůže mu vlastním procesem projít. Přišlo mi, že naučné literatury je již dost a je dobré zasadit téma do románového zpracování.